Chodidla musejí během života vydržet opravdu hodně. Nesou celou hmotnost těla a jsou neustále v pohybu. Není proto divu, že se problémy s chodidly vyskytují často. Mezi běžné potíže patří patní ostruhy (plantární fasciitida) a pokles nohy (nebo také paréza dorzální flexe). Ačkoliv mají tyto potíže odlišné příčiny i projevy, obě mohou výrazně narušit každodenní fungování.
Patní ostruhy (plantární fasciitida)
U patních ostruh dochází k narušení funkce plantární fascie – vazu na spodní straně chodidla. Za normálních okolností zajišťuje tento silný vaz stabilitu podélné klenby. Bez něj by se chodidlo zbortilo a výsledkem by bylo výrazné plochonoží.
Opakovaná zátěž – například při dlouhém stání nebo chůzi na delší vzdálenost – může vést k přetížení fascie. Ta se začne mikroskopicky trhat, zanítí se a nakonec způsobuje bolest pod patou. Tento stav se označuje jako patní ostruhy. Bolest vzniká v důsledku toho, že fascie už nedokáže účinně tlumit nárazy. Mezi běžné způsoby léčby patří klidový režim, protahovací cvičení, podpůrné vložky do bot nebo terapie rázovou vlnou.
Pokles nohy (paréza dorzálních flexorů)
Při poklesu nohy není člověk schopen dostatečně zvednout špičku při chůzi. Výsledkem je, že se přední část chodidla buď táhne po zemi, nebo při každém kroku tvrdě dopadá – odtud název. Příčinou je porucha funkce fibulárního nervu, který ovládá svaly zvedající chodidlo.
Příčiny poklesu nohy mohou být velmi různorodé – od uskřinutí nervu v oblasti bederní páteře (např. při výhřezu ploténky), přes dlouhodobý tlak na nerv u kolena až po neurologická onemocnění, jako je roztroušená skleróza nebo cévní mozková příhoda. Pokles nohy může být dočasný, ale v některých případech přetrvává delší dobu. Často se využívá chodidlová ortéza (AFO), která při chůzi podpírá nohu a brání jejímu poklesu.
Závěr
Jak patní ostruhy, tak pokles nohy mohou výrazně omezit pohyblivost a zhoršit kvalitu života. Naštěstí existují účinné možnosti léčby, jejichž cílem je zmírnit obtíže a podpořit funkci chodidla. Pokud problémy přetrvávají, je důležité včas vyhledat lékaře, aby se předešlo dalšímu zhoršení.
Obrázek 1: Anatomie chodidla